Syndrom nemocných budov je velkou výzvou pro většinu administrativních budov ve velkých městech. Řešení není jednoduché, ale péče o systém vzduchotechniky patří mezi klíčové součásti prevence i léčby. Nestačí však pouhá výměna filtrů, ale je nutná péče i o VZT potrubí. Může v této souvislost hrát roli i těsnost a kvalita potrubí?
Pro někoho možná překvapivý fakt, že vysoká těsnost vzduchotechnického potrubí zásadně přispívá k výrazným energetickým úsporám při provozu budov, zpracovalo do zajímavé případové studie v minulých měsících Univerzitní centrum pro energeticky efektivní budovy při ČVUT (UCEEB). Tématem, které je ale často bližší především nájemníkům a zaměstnancům v těchto budovách, je kvalita vnitřního prostředí. V této souvislosti se často mluví o Syndromu nemocných budov. Jedná se o situaci, kdy při práci nebo pobytu v nemocném domě, lidem slzí oči, škrábe je v krku, bolí je hlava a podobně a krátce po opuštění objektu nepříjemnosti a příznaky nemoci rychle zmizí. Budovy, ve kterých k tomuto dochází, jsou již v pokročilém stadiu tohoto syndromu a je nutný celkový audit vnitřních prostor a zjištění příčin “nemoci”.
Může však těsná vzduchotechnika přispět k prevenci tohoto syndromu, případně může přispět k jeho řešení? Samozřejmě se nabízí odpověď ano. Vzduchotechnický systém je totiž zodpovědný nejen za topení či chlazení v místnostech, ale hlavně za výměnu vzduchu. Kvalitní větrání zajišťuje nízkou koncentraci CO2, optimální vlhkost a přívod čerstvého filtrovaného a upraveného vzduchu do celé budovy. A vzduchotechnické potrubí je klíčovou součástí tohoto systému. Netěsné potrubí je potrubí, ze kterého po cestě ke koncovým prvkům uniká vzduch do podhledů, do šachet a do dalších míst, kde čerstvý ani odpadní vzduch není potřeba nebo je nežádoucí. Důsledkem bývá například větší prašnost, protože se vzduch víří v podhledech a podobně. Dalším efektem je problematické větrání ve vzdálenějších částech objektu, například zasedací místnost, ve které se po pár minutách meetingu nedá dobře dýchat. Vzduch se ztratí po cestě a do zasedačky vůbec nedorazí. V nemocnicích nebo laboratořích je klíčové také zvýšené riziko tzv. křížové kontaminace, kdy se přes netěsné potrubí mohou dostávat bakterie či viry tam, kam nesmí.
Podívejme se ještě na jeden konkrétní příklad z praxe, na kterém můžeme dobře ilustrovat důležitost těsného VZT potrubí a také způsob, jak dosáhnout vyšší těsnosti i na existující budově. Ředitel firmy v moderní pražské administrativní budově si dlouhodobě stěžoval na zápach z kuchyně. Kancelář se nacházela v 7.NP, kuchyň v přízemí. Správce budovy vyzkoušel celou řadu opatření, ale zdroj zápachu se nedařilo lokalizovat. Nakonec jedinou možností zůstalo vzduchotechnické vertikální potrubí, které odvádí odpadní vzduch z digestoří k ventilátoru a výdechu na střeše. Ruční páskování nebo tmelení na stoupačce v šachtě bylo nerealizovatelné. Nakonec byla zvolena nová moderní metoda těsnění VZT potrubí Aeroseal. Díky této technologii, která do natlakovaného potrubí vpouští aerosol, který krystalizuje v netěsnostech, je možné “vzdáleně” zatěsnit i nepřístupné částí potrubí. Celá akce trvala jednu pracovní směnu a pan ředitel v 7.NP postřehl zásadní rozdíl hned druhý den. Zápach zmizel a kvalita vnitřního prostředí celé budovy se výrazně zvýšila.
Těsné vzduchotechnické potrubí není univerzálním lékem nebo prevencí pro syndrom nemocných budov. Je ale důležitou součástí celého řetězce s tím, že VZT systém patří ke kritickým systémům při provozu budovy a může být jednou z příčin vzniku tohoto syndromu.
Dalimil Petrilák
Alkion service s.r.o.
člen Centra pasivního domu
