Už dnešní nároky stavební vyhlášky na vnitřní kvalitu prostředí nelze splnit jen větráním okny. V roce 2022 navíc vejde v platnost nové, přísnější znění vyhlášky, které změní způsob hodnocení energetické náročnosti nových budov.

Počítat v projektu se systémy řízeného větrání bude brzy nutnost u všech typů budov. Návrh systému řízeného větrání a využívání odpadní teploty je stále častěji požadavkem investora i legislativy. Velkou část práce naštěstí můžete svěřit do rukou specialistům.

Jak projekt připravit, aby spolupráce proběhla hladce?
V podstatě stačí odpovědět si na následující 4 otázky:

 

Důležitá rozhodnutí co do typu systému jsou dvě:

  • Použít centrální, semi-centrální nebo decentrální systém? V čem se liší, zjistíte na stránce Typy a funkce.
  • Použít rozvody plastové, plechové nebo textilní? Tady je rozhodující hlavně cena a vzhled.

 

V každé nemovitosti se dá najít vhodné místo. Důležité je, aby:

  • nabízelo dostatek prostoru pro instalaci a obsluhu jednotky (například při výměně filtrů);
  • umožňovalo přivést elektroinstalaci;
  • bylo v blízkosti kanalizace kvůli odvádění kondenzátu.

Sání by ideálně mělo být orientované na severní stranu a mělo by být aspoň 1,5 metru od výfuku. Potrubí sání a výfuku by pak mělo být co nejkratší, aby se předešlo zbytečným ztrátám, a dobře izolované parotěsnou izolací.

Nejčastěji se jednotky umisťují do technické místnosti, chodby nebo na toaletu. Možnosti instalace jsou široké – k dispozici jsou jednotky nástěnné, stropní, volně stojící i zabudované v nábytku.

 

Vždy se snažte maximálně zkrátit celkovou délku rozvodů. Ne vždy je nutné vést vzduch až k oknu. Někdy je dokonce možné využít princip kaskádového větrání, kdy není třeba mít přívod vzduchu v každé místnosti.

Při rozvrhování rozvodů jim nechte dostatek místa. V podhledu to může být třeba 160–200 milimetrů. V případě, že je systém používán k aktivnímu chlazení, je třeba počítat ještě s 20 milimetry izolace potrubí.

Myslete i na prostorové nároky ostatních rozvodů a dejte pozor, aby se nikde nekřížily. Pokud rozvody vzduchu není kam schovat, lze je nechat přiznané a využít jako prvek interiéru.

V neposlední řadě musíte také rozmyslet umístění a typ vyústek (existuje mnoho druhů, nejen klasické bílé „talířové“). Stropní vyústky vyžadují snížený podhled po celé ploše místnosti, naproti tomu stěnové vyústky umožňují pouze lokální snížení.

Co nejblíž k sobě sdružujte místnosti, ze kterých se vzduch odvádí – technická místnost, koupelna, toaleta, kuchyň (na některé typy jednotek lze přímo napojit digestoř). Rozvody vzduchu, ale také vody či kanalizace, díky tomu budou krátké a jednoduché.

Myslete na to, že rozvody musí být čistitelné. Krátké rozvody lze čistit od jednotky a vyústky. U delších je třeba počítat s čisticími tvarovkami a dvířky na podhledu.

Také průběžně kontrolujte místo instalačních předstěn a prostupů stropem, aby se vám tam veškeré rozvody včetně instalací a armatur vešly. V některých případech může být potřebná i koordinace se statikou.

 

Důležitá rozhodnutí co do typu systému jsou dvě:

  • Použít centrální, semi-centrální nebo decentrální systém? V čem se liší, zjistíte na stránce Typy a funkce.
  • Použít rozvody plastové, plechové nebo textilní? Tady je rozhodující hlavně cena a vzhled.

 

V každé nemovitosti se dá najít vhodné místo. Důležité je, aby:

  • nabízelo dostatek prostoru pro instalaci a obsluhu jednotky (například při výměně filtrů);
  • umožňovalo přivést elektroinstalaci;
  • bylo v blízkosti kanalizace kvůli odvádění kondenzátu.

Sání by ideálně mělo být orientované na severní stranu a mělo by být aspoň 1,5 metru od výfuku. Potrubí sání a výfuku by pak mělo být co nejkratší, aby se předešlo zbytečným ztrátám, a dobře izolované parotěsnou izolací.

Nejčastěji se jednotky umisťují do technické místnosti, chodby nebo na toaletu. Možnosti instalace jsou široké – k dispozici jsou jednotky nástěnné, stropní, volně stojící i zabudované v nábytku.

 

Vždy se snažte maximálně zkrátit celkovou délku rozvodů. Ne vždy je nutné vést vzduch až k oknu. Někdy je dokonce možné využít princip kaskádového větrání, kdy není třeba mít přívod vzduchu v každé místnosti.

Při rozvrhování rozvodů jim nechte dostatek místa. V podhledu to může být třeba 160–200 milimetrů. V případě, že je systém používán k aktivnímu chlazení, je třeba počítat ještě s 20 milimetry izolace potrubí.

Myslete i na prostorové nároky ostatních rozvodů a dejte pozor, aby se nikde nekřížily. Pokud rozvody vzduchu není kam schovat, lze je nechat přiznané a využít jako prvek interiéru.

V neposlední řadě musíte také rozmyslet umístění a typ vyústek (existuje mnoho druhů, nejen klasické bílé „talířové“). Stropní vyústky vyžadují snížený podhled po celé ploše místnosti, naproti tomu stěnové vyústky umožňují pouze lokální snížení.

Co nejblíž k sobě sdružujte místnosti, ze kterých se vzduch odvádí – technická místnost, koupelna, toaleta, kuchyň (na některé typy jednotek lze přímo napojit digestoř). Rozvody vzduchu, ale také vody či kanalizace, díky tomu budou krátké a jednoduché.

Myslete na to, že rozvody musí být čistitelné. Krátké rozvody lze čistit od jednotky a vyústky. U delších je třeba počítat s čisticími tvarovkami a dvířky na podhledu.

Také průběžně kontrolujte místo instalačních předstěn a prostupů stropem, aby se vám tam veškeré rozvody včetně instalací a armatur vešly. V některých případech může být potřebná i koordinace se statikou.

Chcete se o řízeném větrání
dozvědět víc?

Zjistěte termíny školení a přednášek

Prolistujte vzdělávací materiály

Seznamte se s výrobními a instalačními firmami

Partneři

Saint-gobain – divize V-systém Jablotron Atrea Štorc Meesenburg Meltem Stiebel-Eltron Stanislav Martínek Elektrodesign Protronix Rehau

Dílo bylo zpracováno za finanční podpory Státního programu na podporu úspor energie na období 2017 - 2021 – Program EFEKT II. pro rok 2021