Rodinný dům v Zádveřicích u Zlína
„O řízeném větrání jsme v začátku plánování domu vůbec nepřemýšleli. Po dlouhé a nesmírně přínosné konzultaci v CPD jsme měli jasno. Náš dům bude pasivní a bude obsahovat řízené větrání.
Nyní už náš dům obýváme více než 2 roky a jsme moc rádi, že jsme se tak rozhodli. Je to velmi jednoduché zařízení, které nám zkvalitňuje naše bydlení.
Údržba, které jsme se také báli, asi jako všichni, je naprosto jednoduchá. Stačí jen vytáhnout a vložit nový filtr. To je vše. Například péče o kávovar je několikanásobně složitější.“
— majitelka domu
Certifikát pasivního
standardu by dům bez
rekuperace nezískal
Jednotka je umístěná v technické místnosti, kde nepřekáží, nenarušuje vzhled domu a nikoho neruší svých chodem.
Tento systém umí z odpadního vzduchu zachytávat kromě tepla také vlhkost. Míru rekuperace lze upravovat a regulovat tím vlhkost vzduchu v domě.
Vzduch se do místností dostává nenápadnými vyústkami. Veškeré rozvody jsou schované v podhledech za sádrokartonem nebo v podlaze.
Otázky, na které se často ptáte
Konkrétní částky vždy záleží na zvoleném řešení. V každém případě, do nákladů se započítávají dvě hlavní položky:
- Spotřeba elektrické energie rekuperační jednotky. Většina jednotek má podobnou spotřebu jako například WiFi modem. Jedná se tedy o stovky korun ročně. O něco vyšší spotřebu mají jednotky s předehřevem.
- Pravidelná výměna filtrů. Filtry stačí měnit jednou za půl roku. Obvykle se mění 2 kusy, které dohromady stojí 200–300 Kč.
Více informací o údržbě najdete na stránce Údržba a opravy.
Náklady na pořízení rekuperačního systému pro rodinný dům se pohybují v rozmezí 100–180 000 Kč včetně projektu.
TIP: Pokud se chystáte rekonstruovat, na pořízení větracího systému můžete získat příspěvek od státu 75–100 000 Kč v rámci programu Nová zelenám úsporám.
Možnosti jsou v zásadě tři:
- Použít cirkulační digestoř. Ta přefiltrovaný vzduch pouští zpět do místnosti, odkud ho řízené větrání odvádí ven.
- Napojit digestoř přímo na rozvody řízeného větrání. Toto řešení nabízí pouze někteří výrobci.
- Pořídit si digestoř se vzduchotěsnou klapkou. Když je digestoř zapnutá, klapka je otevřená a vzduch odsává ven. Jinak je uzavřená a brání odvádění vzduchu z místnosti. Tento způsob je poměrně nákladný a také nijak nevyužívá tepla z vaření, což snižuje účinnost rekuperace.
Samozřejmě dá, na provoz větracího systému to nemá vliv. Jedná se o jeden z nejčastějších omylů o rekuperaci.
Konkrétní částky vždy záleží na zvoleném řešení. V každém případě, do nákladů se započítávají dvě hlavní položky:
- Spotřeba elektrické energie rekuperační jednotky. Většina jednotek má podobnou spotřebu jako například WiFi modem. Jedná se tedy o stovky korun ročně. O něco vyšší spotřebu mají jednotky s předehřevem.
- Pravidelná výměna filtrů. Filtry stačí měnit jednou za půl roku. Obvykle se mění 2 kusy, které dohromady stojí 200–300 Kč.
Více informací o údržbě najdete na stránce Údržba a opravy.
Náklady na pořízení rekuperačního systému pro rodinný dům se pohybují v rozmezí 100–180 000 Kč včetně projektu.
TIP: Pokud se chystáte rekonstruovat, na pořízení větracího systému můžete získat příspěvek od státu 75–100 000 Kč v rámci programu Nová zelenám úsporám.
Možnosti jsou v zásadě tři:
- Použít cirkulační digestoř. Ta přefiltrovaný vzduch pouští zpět do místnosti, odkud ho řízené větrání odvádí ven.
- Napojit digestoř přímo na rozvody řízeného větrání. Toto řešení nabízí pouze někteří výrobci.
- Pořídit si digestoř se vzduchotěsnou klapkou. Když je digestoř zapnutá, klapka je otevřená a vzduch odsává ven. Jinak je uzavřená a brání odvádění vzduchu z místnosti. Tento způsob je poměrně nákladný a také nijak nevyužívá tepla z vaření, což snižuje účinnost rekuperace.
Samozřejmě dá, na provoz větracího systému to nemá vliv. Jedná se o jeden z nejčastějších omylů o rekuperaci.
